Kdyby neexistovaly žádné limity, jakou životní cestou byste se dali?
Pokud toto čtete, už máte za sebou řadu úspěchů, ať už v osobním nebo pracovním životě. Přes tu odvahu se ale cítíte uvnitř nejistí, což navenek nikdy není vidět. Jste vizionáři, šíleně zvědaví a poháněni chutí se učit, ale má to i stinnou stránku. Můžete mít před sebou tolik možností, neustále chcete vědět víc, ale právě to vás paralyzuje.
Jsou dny, kdy o sobě opravdu pochybujete, dny, kdy se ptáte a přemýšlíte:
“Kdo jsem?”
“Co chci já?”
“Bude to někdy dost dobré?
Jste uvězněni v pasti perfekcionismu. Srovnáváte se. Cítíte, že vám ujíždí vlak. Vaše mysl neustále jede a snadno se ztrácíte ve svých pocitech. Ale v hloubi duše víte, co chcete. Víte, že pod těmi nejistotami je ve vás neomezená síla a že je toho v životě pro vás daleko víc. Pokud se v tom poznáváte, jste tu správně.
Objevte svůj plný potenciál a buďte ve své síle.
Narodili jsme se svobodní a nespoutaní. Propojeni s láskou a v síle. Ale pak do toho vstoupí život. Vybudujeme si postupně štít a nasadíme masku, která nás má chránit před selháním a odmítnutím. Odpojíme se od sebe, druhých a svých vnitřních darů. Zapomeneme, že jsme kdysi byli jedineční a výjimeční, že jsme byli víc než dost.
Nedovolte strachům a limitujícím přesvědčením, aby vám stály v cestě. Rozpustíme bloky, abyste viděli a naplno ztělesnili své úžasné kvality. Jsem si jistá, že jste silnější, než si teď myslíte.
To, co dělám, je to, čemu věřím.
Věřím, že pokud změníte svá přesvědčení a energii, změníte svůj život.
Jmenuji se Žaneta Matuška a jsem transformační koučka a maminka. Prožila jsem diagnózu rakoviny, která se pro mě stala obrovským darem. Díky ní jsem našla své pravé já.
Provedu vás cestou zpátky k sobě.
Od stresu k vnitřní svobodě. Od pochybností o sobě, od strachů a nefunkčních vzorců ke skutečné radosti, naplnění a vitalitě.
Chcete pustit to, co vás drží zpátky?
Máte jen jeden drahocenný život.
Když jsme zdraví, myslíme si, že máme všechen čas. A tak odkládáme sny na neurčito. Plníme očekávání druhých, držíme se zpátky, prokrastinujeme a necháváme strachy, aby ovládaly kvalitu našeho života. Nepečujeme o sebe, ignorujeme signály těla. Až nám dá jednoho dne tělo stopku.
V takové situaci je jen na nás, jestli necháme, aby nás tato zkušenost definovala, umenšovala, nebo naopak rozvíjela.
Věřím, že lidé, kteří vydrželi a překonali život ohrožující nemoc nebo trauma, tím prošli proto, že je to součást jejich vyššího poslání.